Když se nikdo nedívá...
Duchovno není o tom, co víme nebo co umíme - ale jak se chováme k sobě a druhým ve chvílích, kdy se nikdo nedívá.
Duchovno není o tom, co víme nebo co umíme - ale jak se chováme k sobě a druhým ve chvílích, kdy se nikdo nedívá.
Dnešní článek bude o tom, jak jsem ráda otevřeně upřímná, ale zároveň tím samu sebe vystavuji tváří tvář obavám z nepřijetí.
Obklopeni krásnem... protože na detailech záleží
Včera jsem napsala kolegovi z psycho-terapeutického výcviku, kterým jsme si procházeli celých 5 let. Občas jsme šli svými názory proti proudu a pak to spolu o pauzách rozebírali. Téma, které bych chtěla přinést dnes, je můj nešetrný koment, který jsem pronesla a provázel mě všechny ty roky, kdykoliv jsem si na něj vzpomněla. Kamarád totiž během...
Kdysi jsem zažívala velké pocity nejistoty. Nějak jsem jednala / chovala se /mluvila, ale okolí na to třeba nereagovalo moc dobře nebo jsem to pouze v sobě tak vnímala, že jsem se pak necítila dobře... Daly se do mě zpětně pocity vnitřního lynče:
- že jednoduchost je něco, k čemu se budeme vracet. Doba je přehlcená a stále víc si životy znesnadňujeme. Říkáme technickým vymoženostem "chytré" věci, ale když přestane fachčit elektřina, tak se všechny rádoby chytré věci stanou úplně blbými, ehm k ničemu... a jednoduchost zvítězí. Bohužel se teď už moc nenosí.
Nedávno se k mým očím 👁️👁️ dostal jeden článek. Byl o ženě z velkoměsta, která pracovala v korporátu a psala o tom, že všichni kolegové si nosí do kanceláře kelímky s kávou z luxusnějších kaváren. ☕ A ona aby zapadla, tak si každý den do práce nosí znovupoužitelný kelímek s logem známé firmy, do kterého si už doma naleje svou...
Jak začít... za poslední dny je toho ve mně nějak hodně ohledně tohoto tématu.
Dnešní doba je přehlcená. Je snadné něco sdílet s ostatními. Mám několik kamarádek a s každou probírám trochu jiné téma. Je to pestrý, ale jednoho dne jsem se dostala do takového bodu totální přehlcenosti. Přestalo mi to oboustranné sdílení dělat radost. Něco jsem třeba zažila, vzala automaticky telefon do ruky, abych to posdílela, když v tom jsem...
Dnes ráno jsem se probudila s článkem v mysli a krásným pocitem v sobě. Bude o strachu, nejistotě, nemoci, pokoře, sebepřijetí a přijetí plynutí života? Nebo o něčem víc?