Dnešní doba je přehlcená. Je snadné něco sdílet s ostatními. Mám několik kamarádek a s každou probírám trochu jiné téma. Je to pestrý, ale jednoho dne jsem se dostala do takového bodu totální přehlcenosti. Přestalo mi to oboustranné sdílení dělat radost. Něco jsem třeba zažila, vzala automaticky telefon do ruky, abych to posdílela, když v tom jsem...
Dnes ráno jsem se probudila s článkem v mysli a krásným pocitem v sobě. Bude o strachu, nejistotě, nemoci, pokoře, sebepřijetí a přijetí plynutí života? Nebo o něčem víc?
Dnešní svět má tendenci být předimenzovaný, všeho mraky, věcí, podnětů, konverzací, aktivit... je to obrovský nápor. Klid je ten klíč. Hlavně udržet klid v tom chaosu. Udělat si to tak, aby vše bylo v souladu. Mít v tom hlavně radost a ne stres.
...a dnes v noci se probudila. Napadlo mě vzít zas sluchátka. Nechat se vyvést nahoru. Netlačit na výsledek. Nemusí to být dokonalé jako tehdy... stačí aby to bylo takové, jaké je.
Probudila jsem se uprostřed noci, pustila jsem si hudbu do sluchátek a jak jsem byla ještě v takovém tom malátném stavu, tak mi před oči poměrně záhy přišla vizualizace, jak se na hudbu vznáším do nebes. Zprvu jsem jen tak létala a dělala různé hvězdy a ladné přemety, houpala se na obří houpačce nebo se točila na...
Ráno... při probuzení je pro mě stav hluboké upřímnosti. Spánek léčí, spánek obnovuje. Ráno, před a bezprostředně po procitnutí je rozum ještě utlumen a duše přebírá velení. V ten moment přichází ryzí pravda. Občas zůstanu ještě chvíli ležet se zavřenýma očima a vnímám, co ke mně přichází, co v sobě objevím. Ráno mám v sobě nejvíc odvahy říkat i...
A helemese... jak jsem se těšila, že budu další den v pyžamu, jak dlouho budu chtít... tak jsem se z toho pyžama nakonec převlékla prakticky okamžitě. To je stejně zajímavý... když člověk něco "může", dojde k tomu, co si přál, tak najednou když to má, tak už to mít ani nemusí. Stačí mu už jen ten pocit, že může, to...
Víkend pro sebe… sama doma... yeah!
V každém období v životě jsem měla jiného oblíbeného mentora, kterého jsem ráda slýchávala, ale nikdy jsem se na nikoho neupínala. Nikdo není vševědoucí a odevšad jsem si brala jen to, co se mnou souznělo a zbytek nechala "ležet". Skládala jsem si vlastní skládanku životních pravd a mouder.
Nejistá a nesvá, jak oloupaná mandarinka