Přítomnost

Přítomnost. 🌱

Jak začít... za poslední dny je toho ve mně nějak hodně ohledně tohoto tématu.

Začalo to sobotou. Rozhodla jsem se zakročit proti automatickému braní telefonu do ruky pouze ze zvyku. Už mě to otravuje. Takže jsem si vypla wifi a data a rozhodla se strávit sobotu jen přítomností. Vytvořit si nový návyk. Řekla jsem si, že pokud se budu chtít podívat na telefon, bude to jen s konkrétním záměrem. Jak to dopadlo? Skvěle! Ikdyž se stalo, že mozek na tu výzvu zapomněl a vzala jsem ten telefon do ruky jentak ze zvyku a zapla jsem třeba Facebook, tak v ten moment jsem narazila. Zahlásilo mi to, že nemám připojení. Tak jsem to zase vypnula. No paráda! Když to nejde po dobrým, tak je potřeba k tomu samu sebe trochu zmanipulovat. 🙈😅

Vše je náhle živější.

Něco ze střípků přítomnosti:

• Tvorba. Včera po mně dcerka chtěla, ať si s ní jdu malovat na pergolu. Téma nebylo, každý mohl, co chtěl. Tak jsem namalovala moře a začala si tam lepit samolepky. Dcerku to už mezitím přestalo bavit, šla se honit s bráškou a já tam pořád seděla a lepila. 🤭 Bavilo mě to. Užívala jsem si to. Musela jsem tam prostě nalepit všechny ty ryby a poklad, ten ovšem nesměl chybět! Jo a žralok, ten se v životě taky občas objeví v jiné podobě. Šup tam s ním! 🦈 Skládal se v mé hlavě jakýsi příběh. 📖 🙃
• Není nad osobní kontakt. Šla jsem s dcerkou do školky a když jsem se vracela, tak jsem z dálky viděla sousedku- kamarádku, už z dálky proběhl oboustranný úsměv z radosti ze setkání, řekly jsme si novinky, bylo to fajn setkání, plné přítomných emocí. Úplně něco jiného, než si s někým namluvit zprávy přes sítě.
• Vědomé stravování. Snídaně venku. Dát si tu práci, připravit si snídani a sníst si ji na slunku na pergole. To je paráda. Ne zhltnout s telefonem v ruce, kdy člověk ani neví, co jí a jak to chutná. 🥣

Dneska ráno jsem se probudila. Bylo mi krásně. Pak jsem vzala telefon do ruky a už to jelo... na seznamu článek o únosu kočárku s miminkem, díky čemuž přestaly nechávat v celé ČR  v devadesátých letech matky svá miminka bez dozoru před obchodem. Zajímavý článek, ale na to se nabalovaly další a další články a najednou jsem se přistihla, že má čistá svěží mysl a energie je ta tam. Už jsem byla naladěná na jinou vlnu, něco mě ovlivnilo. Samozřejmě ty články vzbuzují i různé emoce a každá taková emoce člověka už od rána ovlivňuje. 

Taky člověka během dne můžou ovlivnit / zasáhnout cizí těžkosti. A já jsem člověk, co musí vyvažovat. Moc nad vším pak přemýšlím, takže je třeba se chránit. Vyslechnout, podpořit, ale víc se tím v osobním životě nezabývat. Každý má potíže, kterými si musí projít, které mu přišly do života z nějakého důvodu a je to věc toho člověka. Je třeba se do toho nenechat emočně vtáhnout, protože v ten moment přechází problém i na nás. A nese s sebou stres / úzko apod. Fakt je potřeba eliminovat vše, co není naše a nepustit to k našemu nitru a k našemu radostnému prožívání. Na tomto principu vlastně fungují psychologové a různí terapeuti, musí mít odstup, nechat to sebou projít a odcházet s čistou hlavou, protože jinak by je to brzy smetlo.

Chtělo by to zakončit něčím fajn... tak až se budete cítit v nepohodě, jděte dělat něco jiného, změnit myšlenky, zahodit telefon do kouta a vytvořit si svůj svět. 🌍 Hravý, bezstarostný, spočinout ve své pravdivé přirozenosti. 💕 a teď jak to píšu, tak mě právě napadlo téma na další článek. 😊