Strach z úspěchu, neúspěchu a ze selhání

Strach z úspěchu

"Strach z úspěchu"... říkáte si, to jde? Vždyť to je to, co přece tolik chceme - být úspěšní!?

Jenže někteří lidé opravdu strach z úspěchu prožívají a proto často stojí na místě a strach jim nedovolí udělat další potřebné kroky. Bojí se, co si o nich druzí pomyslí, bojí se, že je to změní a poznamená to vztahy s blízkými. Mají strach, že do svého úspěchu vloží úsilí a nenaplní je to štěstím. Strach, že se kolem nich budou točit falešní lidé, co je budou chtít, jakožto úspěšné, jen využít. A co teprve strach z toho, že to obrátí jejich život naruby a oni budou muset překonávat různé překážky...

Představte si takovou finalistku soutěže krásy Miss. Pavlína si přeje vyhrát, věnuje přípravám spoustu času, jenže pak, když se vyhlašuje výherkyně, najednou jí dojde, co výhra obnáší. Povinnosti bydlet v hlavním městě a brát zakázky, které ji budou přiděleny, reprezentovat zem, odjezdy do zahraničí, odloučení od partnera. Najednou ji přepadne strach a přistihne se, že se vlastně vyhrát bojí, bojí se těch všech povinností, které by z výhry plynuly, vždyť ani neumí pořádně angličtinu na to, aby jezdila do světa. A co teprve její vztah, nepoznamenalo by ho to, zůstali by spolu? Strach jí ovládl a ona si přála, aby její jméno nebylo při vyhlašování řečeno, aby si z pohodlnosti žila svůj nenáročný život doposud.

Anebo případ Davida. Rád zpívá a doprovází se na kytaru. Pokaždé, když někde vystupuje, lidi jsou z jeho koncertu hotoví. David chce být ještě úspěšnější, hrát pro velká publika a dostat se na první příčky Českého Slavíka. Jde si za tím a zdá se, že by se mu jeho velký sen začal pomalu opravdu splnit. Lidi ho poznávají na ulici, začíná se o něm psát. Jenže on si začíná uvědomovat, že si ani v obchodě nemůže nic koupit, aniž by lidi nezkoumali jeho nákup, nemůže si vyjít ani na rande, aniž by ho někdo nefotil do novin. Když pak o něm jednou v novinách vyšla totálně překroucená, lživá skutečnost, přepadl ho strach z toho, co si o něm druzí pomyslí, co si kdo bude říkat... Začal se vzdalovat svému snu jenom proto, že se lekl, aby bulváru nemusel čelit už do konce života.

Nebo příběh Kamila. Chce být úspěšný a mít hodně peněz. Jenže pak se lekne, co by s těma milionama dělal... nemusel by pracovat, mohl by si cokoliv pořídit. Ze začátku by byl nadšen, ale co po čase, bavilo by ho se jentak poflakovat a moct mít a zažít vše, na co prstem ukáže? A co když stejně nebude šťastný? Tento strach ho brzdí mít jen ten první milion a tak dál chodí do práce na 3 směny, která ho ani moc nebaví, počítá dny do začátku víkendu, platí si měsíčně nájem v bytě a šetří si bokem peníze, aby měl nějakou rezervu na nenadálé výdaje.

Na těchto příkladech je jasně vidět, jak nás strach brzdí. Na jednu stranu chceme být úspěšní, ale na stranu druhou se bojíme toho všeho, co z toho plyne. Někdy ani neuděláme ten první krok, jelikož se bojíme těch dalších. Něco chceme a zároveň se toho bojíme. Máme strach z neznámého, z toho, co by úspěch obnášel, co bychom museli zvládnout.

Strach ze selhání a neúspěchu

Strach ze selhání je brzdič, který nám nedovolí mnohdy udělat ani ten první krok za naším snem. Bojíme se, že se nám nebude dařit a neuspějeme. Že na to vynaložíme spoustu času a úsilí, že v tom zanecháme spoustu peněz a že budeme muset před lidmi ustát naši "porážku" a přiznat: "ano, měli jste pravdu, že ta snaha byla zbytečná". A proto často zůstáváme ve své pohodlnosti, ve své staré známé jistotě, která nás sice vůbec nenaplňuje, ale je zkrátka "jistá".

Druzí rádi říkají: "to nemá smysl, to nedokážeš, je velká konkurence, je to zbytečný". Nenechme se zastavit jejich myšlenkami, protože oni to říkají jen o sobě - že oni to nedokážou!

Povím vám jeden krásný příběh. Je o závodu žab, které se měly dostat na vrcholek jedné hory. Přihlížející žabičky, které nesoutěžily, stále opakovaly, jak je to nemožné se dostat na vrchol, vždyť je to taková dálka! Vždyť je to tak vysoko! "To zkrátka není možné!", říkaly... Soutěžící žabičky to opravdu jedna po druhé během cesty začaly vzdávat s tím, že to opravdu nejde. Jen jedna setrvala a na vrchol se dostala. Všechny kolem byly v šoku a ptaly se jí: "Jak je to možné?" Načež se dozvěděly, že ta žabička byla HLUCHÁ!

A o tom to přesně je... Když máme nějaký cíl, jděme si za ním. Nenechme se rozhodit okolím a oprostěme se od toho, co by na to řekli ostatní, každý má jiné sny a nikdo nám nemůže předpovídat, co my zvládneme, to víme jen my sami. A pokud něco doopravdy moc chceme, naše motivace a tím i možnosti jsou mnohem větší, než si myslíme. Lidé většinou vědí, proč něco nejde udělat. Pak přijde někdo, kdo neví, že to nejde, zkusí to a ono to prostě funguje.

A pokud se stane, že selžeme, že se nám opravdu nepodaří to, do čeho jsme šli, tak alespoň nikdy v životě nemusíme litovat toho, že jsme to nezkusili. V životě totiž nikdy nelitujeme toho, co nevyšlo po zkoušce, ale toho, co nevyšlo proto, že jsme do toho ani nešli. Navíc bez našeho kroku ten úspěch ani přijít nemůže.

Zkuste udělat ten první krok k tomu, za čím vás duše táhne. Jen tehdy, když půjdeme po této cestě, budeme mít možnost poznat, jaké je splnit si a ŽÍT svůj sen. Pak... pocítíme, že zázraky se v životě dějí, jde jen o to zahodit strach a ZAČÍT je žít!

A co vy, máte taky nějaký svůj odkládaný sen? :-)